Zdravotní tělesná výchova je forma tělesné výchovy, určená jedincům zdravotně oslabeným, jedincům patřícím do
III. zdravotní skupiny podle zdravotnické klasifikace:
-do první a druhé skupiny patří jedinci zdraví, kteří se liší pouze schopnostmi a mírou připravenosti k tělesnému zatížení
-do třetí zdravotní skupiny patří jedinci s trvalými nebo dočasnými odchylkami tělesného vývoje tělesné stavby a zdravotního stavu, které nedovolují provádět tělesnou výchovu v plném rozsahu jako lidem zdravým. Omezení se týká buď určitých cvičení, pohybových aktivit nebo míry zatížení
-čtvrtou skupinu tvoří lidé nemocní
Každé této skupině odpovídá příslušná forma tělesné výchovy:
-jedincům I. a II. zdravotní skupiny je povolena školní tělesná
výchova a sport v plném rozsahu vyjma omezení
výkonnostnímu a vrcholovému sportu na nejvyšší úrovni.
Zajišťují ji trenéři, vysoce kvalifikovaní a specializovaní.
-jedinci druhé skupiny se mohou věnovat rekreační tělesné
výchově a sportu, výkonnostním sportu na nižší úrovni.
Zajišťují je pedagogové, cvičitelé, trenéři.
-pro třetí zdravotní skupinu existuje forma zdravotní tělesné výchovy
Význam pohybu pro zdraví člověka byl uznáván již před naším letopočtem. Ve třetím století před naším letopočtem uznávali Číňané cvičení jako prostředek léčebný. Ve starověkém lékařství byla jóga ( jogická ) cvičení součástí rehabilitace.
U nás stejné myšlenky prosazoval J. A. Komenský a později zakladatelé Sokola Tyrš. Právě již v Sokole propagovala Hanušová cvičení proti chybnému držení těla, tělocvik zdravotní a léčebný prostředek. Je třeba připomenout Jedličkův ústav i další ústavy, kde do péče o tělesné postižené byla zahrnuta i tělesná výchova. O léčebný tělocvik se zasloužili lékaři Hirsch, Spott, Kneidl.
Nejdůležitější je vyrovnat oslabení tam, kde ještě nedošlo k fixaci vady, choroba není chronická a stabilizovat oslabení, zabránit zhoršování, kde již vyrovnání není možné.
Dále je třeba zlepšit celkový zdravotní stav, odstraňovat další negativní důsledky oslabení ve sféře fyzické i psychické, způsobené hospitalizací, upoutáním na lůžko po těžké nemoci, úrazu. Mohou to být nedostatky v rozvoji základních pohybových dovedností, tělesné zdatnosti, výkonnosti a také psychické (např. nedostatek odvahy, vůle, vytrvalosti, pocity méněcennosti).
Narušeny mohou být společenské vztahy, i ty je třeba ovlivnit kladně. Kromě toho existují ještě specifické úkoly pro skupiny a druhy oslabení. Např. snižovat nadváhu u otylých osob, pozitivně ovlivnit dýchací funkci u osob s chronickým bronchiálním astmatem, zvýšit kardiopulmonální výkonnost jednotlivců s oslabením srdečně-cévním.
III. zdravotní skupiny podle zdravotnické klasifikace:
-do první a druhé skupiny patří jedinci zdraví, kteří se liší pouze schopnostmi a mírou připravenosti k tělesnému zatížení
-do třetí zdravotní skupiny patří jedinci s trvalými nebo dočasnými odchylkami tělesného vývoje tělesné stavby a zdravotního stavu, které nedovolují provádět tělesnou výchovu v plném rozsahu jako lidem zdravým. Omezení se týká buď určitých cvičení, pohybových aktivit nebo míry zatížení
-čtvrtou skupinu tvoří lidé nemocní
Každé této skupině odpovídá příslušná forma tělesné výchovy:
-jedincům I. a II. zdravotní skupiny je povolena školní tělesná
výchova a sport v plném rozsahu vyjma omezení
výkonnostnímu a vrcholovému sportu na nejvyšší úrovni.
Zajišťují ji trenéři, vysoce kvalifikovaní a specializovaní.
-jedinci druhé skupiny se mohou věnovat rekreační tělesné
výchově a sportu, výkonnostním sportu na nižší úrovni.
Zajišťují je pedagogové, cvičitelé, trenéři.
-pro třetí zdravotní skupinu existuje forma zdravotní tělesné výchovy
Význam pohybu pro zdraví člověka byl uznáván již před naším letopočtem. Ve třetím století před naším letopočtem uznávali Číňané cvičení jako prostředek léčebný. Ve starověkém lékařství byla jóga ( jogická ) cvičení součástí rehabilitace.
U nás stejné myšlenky prosazoval J. A. Komenský a později zakladatelé Sokola Tyrš. Právě již v Sokole propagovala Hanušová cvičení proti chybnému držení těla, tělocvik zdravotní a léčebný prostředek. Je třeba připomenout Jedličkův ústav i další ústavy, kde do péče o tělesné postižené byla zahrnuta i tělesná výchova. O léčebný tělocvik se zasloužili lékaři Hirsch, Spott, Kneidl.
Nejdůležitější je vyrovnat oslabení tam, kde ještě nedošlo k fixaci vady, choroba není chronická a stabilizovat oslabení, zabránit zhoršování, kde již vyrovnání není možné.
Dále je třeba zlepšit celkový zdravotní stav, odstraňovat další negativní důsledky oslabení ve sféře fyzické i psychické, způsobené hospitalizací, upoutáním na lůžko po těžké nemoci, úrazu. Mohou to být nedostatky v rozvoji základních pohybových dovedností, tělesné zdatnosti, výkonnosti a také psychické (např. nedostatek odvahy, vůle, vytrvalosti, pocity méněcennosti).
Narušeny mohou být společenské vztahy, i ty je třeba ovlivnit kladně. Kromě toho existují ještě specifické úkoly pro skupiny a druhy oslabení. Např. snižovat nadváhu u otylých osob, pozitivně ovlivnit dýchací funkci u osob s chronickým bronchiálním astmatem, zvýšit kardiopulmonální výkonnost jednotlivců s oslabením srdečně-cévním.
Zdravotní cvičení
Rekondiční cvičení
Předpokládá se, že vývoj jógy zahrnuje období téměř 4 000 let, během něhož se rozvětvila do řady různých škol. Některé se zaměřují na mysl a meditaci, jiné na cvičení a dýchání. Dějiny jógy začínají od jejího počátků na indickém subkontinentu asi před 4 000 lety. K celosvětovému rozšíření došlo v průběhu 20. století.
Mezi mnoha, dnes oblíbenými systémy pěstujícími tělesnou kondici, je jóga nejstarší a nad to početnost kroužků a kurzů jógy po celém světě svědčí o významu, který tato starověká disciplína pro 21. století má. Její kořeny tkví hluboko v půdě jižní Asie, a jak se mohutný strom jógy rozrůstal, rozvinul řadu větví.
Jóga je meditací i filozofií, je velebící i hluboká, rytmicky dýchající, její cvičení má léčebné účinky.
Slovo jóga má význam jednota a v dnešní stále roztříštěnější době jóga nabízí cestu obnovení harmonie. Učí, jak sjednotit tělo a mysl, mysl a ducha. Přináší dobrou fyzickou kondici, příliv energie a pocit pohody. Nabízí odpočinek a utišuje úzkost a stres ze života v 21. století. Výkyvy nálady a emoční napětí nahrazuje vyrovnanou myslí a jasným uvažováním.
Mezi mnoha, dnes oblíbenými systémy pěstujícími tělesnou kondici, je jóga nejstarší a nad to početnost kroužků a kurzů jógy po celém světě svědčí o významu, který tato starověká disciplína pro 21. století má. Její kořeny tkví hluboko v půdě jižní Asie, a jak se mohutný strom jógy rozrůstal, rozvinul řadu větví.
Jóga je meditací i filozofií, je velebící i hluboká, rytmicky dýchající, její cvičení má léčebné účinky.
Slovo jóga má význam jednota a v dnešní stále roztříštěnější době jóga nabízí cestu obnovení harmonie. Učí, jak sjednotit tělo a mysl, mysl a ducha. Přináší dobrou fyzickou kondici, příliv energie a pocit pohody. Nabízí odpočinek a utišuje úzkost a stres ze života v 21. století. Výkyvy nálady a emoční napětí nahrazuje vyrovnanou myslí a jasným uvažováním.
Jóga
